Kája se narodila 15. ledna 2013 jako zdravé miminko v Nemocnici Tábor plánovaným císařským řezem, který byl indikován kvůli oční vadě maminky. Všechna vyšetření prováděná v těhotenství byla v pořádku.

Již od porodnice jsme bojovali s kojením. Kája neměla dovyvinutou zpětnou záklapku a vše, co vypila, většinou vyzvracela. Tím pádem nepřibrala. V 6 týdnech vážila 3,8 kg, tzn. že od porodní váhy 3,5 kg přibrala jen 300 g. Zdravý novorozenec přibere 150-300g za týden. Již v 7. týdnu jí dětská paní doktorka naočkovala. Kája v tu dobu neměla ještě ani 4kg. (Až později jsem se dozvěděla, že děti které nemají 4kg by se neměly očkovat.)

Zhruba v té době jsme začali pozorovat, že se na nás Kája nepodívá, nezafixuje pohledem objekt. Nejspíš to bylo tím, že v tu dobu se vyvíjí oči, miminka přestávají vidět černobíle a začínají vidět barevně.

Dětská paní doktorka nás poslala na neurologii a k rehabilitační paní doktorce do nemocnice. Ta nás poslala na cvičení Vojtovy metody.

Neurolog by vyšel na samostatnou kapitolu, takže jen krátce. Chodili jsme k němu každý měsíc a pokaždé mi opakoval, že je Kája v pořádku. Že je jen trochu zpomalená ve vývoji a že vše dožene. Taky mi říkal, proč cvičíme Vojtovu metodu, že je to zbytečné a akorát tím Káje ubližujeme. Když jsem mu řekla, že jedeme do lázní, tak se mi v podstatě vysmál se slovy, ať nepočítám s nějakým pokrokem a že to bude spíš dovolená pro mě, že nebudu měsíc vařit, prát a uklízet manželovi.

Rehabilitační paní doktorka mi docela neurvale řekla, že je Kája případ pro neurologa a poslala nás na cvičení Vojtovy metody. Tam jsme chodili asi 2 roky, pak jsme na plno přešli k paní Klejnové Kratochvílové – k té chodíme dodnes. Má skvělý přístup, moc hezky se mnou vždy mluvila o diagnóze, a její zkušenosti z Jánských lázní jsou k nezaplacení.

Jelikož se nám pořád nezdály Káji oči, vyběhali jsme si vyšetření v Centru zrakových vad v Motole. Tam zjistili, že má Kája tzv. zkříženou fixaci. Pravým okem kouká doleva a obráceně. Předepsali jí brýle a lepení okluzoru střídavě na jedno oko a naplánovali Káje operaci šilhání (nejdříve však za rok). Za chvíli ale bylo znát, že to Káje pomáhá a šla ve vývoji trochu dopředu.

Po prvních lázních jsme vyměnili všechny doktory, neurologa a rehabilitační. Pediatričku jsme vyměnili hned ve 4 měsících. Díky tomu jsme přešli k paní doktorce Kaslové. Ta nám předepsala všechna vyšetření: genetické i magnetickou rezonanci. Genetika vyšla v pořádku, ale na magnetickou rezonanci jsme si museli počkat až do září 2014. Jednak protože tam nebylo místo a pak měla Kája naplánovanou operaci očí. Takže až ve 20 měsících jsme se konečně dozvěděli diagnózu: dětská mozková obrna postihující dolní končetiny, tzv. spastická diparéza, k tomu další přidružené diagnózy – strabismus (šilhání), nystagmus (kmitání očí) a těžká skolióza.